V Ústeckém kraji pobíralo v prosinci 2024 některý z důchodů 219,8 tisíc osob, z toho 173,9 tisíc osob pobíralo starobní důchod samostatně nebo v kombinaci s pozůstalostním důchodem, z nich 33,4 % odešlo do důchodu předčasně. Průměrný starobní důchod (sólo) činil v kraji 20 427 Kč a proti předchozímu roku vzrostl o 406 Kč.

Ke konci roku 2024 splňovalo v Ústeckém kraji podmínky pro výplatu některého z důchodů celkem 219 819 příjemců důchodů, proti předchozímu roku se počet důchodců snížil o 1 380 osob (o 0,6 %). K poklesu došlo kromě našeho kraje ještě v hlavním městě Praze a v Karlovarském kraji, v ostatních krajích počet osob pobírajících některý z důchodů vzrostl. V rámci Ústeckého kraje se počet důchodců meziročně snížil ve většině okresů regionu kromě okresu Louny. Mezi osobami pobírajícími důchod převažovaly ženy, a to jak za kraj celkem (58,2 %), tak ve všech okresech kraje, z toho nejvíce v okrese Ústí nad Labem (58,9 %). Převahu žen evidovali i ve všech krajích republiky, nejvyšší podíl žen důchodkyň byl v hlavním městě Praze (60,5 %), nejnižší v Kraji Vysočina (56,9 %).

Nejpočetnější skupinou byli příjemci plných starobních důchodů – sólo, tzn.bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem, kteří ke konci roku 2024 představovali v Ústeckém kraji 129 827 osob, jejich podíl v kraji v minulosti stoupal, kromě let 2021 a 2024. V posledních patnácti letech se pohyboval od 56,3 v roce 2010 do 59,5 % v roce 2020, kdy byl nejvyšší. Ke konci minulého roku činil 59,1 % ze všech příjemců důchodů. Rovněž mezi starobními důchodci převažovaly ženy, ke konci roku 2024 představovaly za kraj 51,9 %, tj. stejně jako v roce 2023.

Počet osob, které odcházely do předčasného důchodu, se v kraji meziročně zvýšil o 1 334 osob, tj. o 2,4 %. V roce 2024 tak pobíralo předčasný starobní důchod celkem 58 025 osob, což bylo 33,4 % starobních důchodců (vč. souběhu s vdovským a vdoveckým), zatímco v roce 2010 jich bylo 22,0 %. V porovnání s ostatními kraji byl podíl příjemců předčasného starobního důchodu v roce 2024 v kraji pátý nejnižší. U mužů v kraji představoval podíl 34,4 % a byl rovněž pátý nejnižší mezi kraji. Podíl žen, které odešly do důchodu předčasně, dosáhl v loňském roce 32,7 % a obsadil šestou nejnižší příčku. Nejnižší podíl jak u celkového počtu, tak u obou pohlaví, je dlouhodobě v Praze. Nejvyšší podíl příjemců předčasného starobního důchodu evidovali v Kraji Vysočina (platí i pro muže a ženy).

Podíl předčasných starobních důchodů (vč. souběhu) meziročně vzrostl ke konci roku 2024 rovněž ve všech okresech Ústeckého kraje, a to jak celkem, tak i u obou pohlaví. Nejvyšší podíl osob, které v loňském roce pobíraly předčasný důchod, byl v okrese Most, a to jak u celkového počtu (38,1 %), tak u mužů (37,2 %) i u žen (38,7 %). Nejnižší podíl osob pobírajících předčasný důchod z celkového počtu starobních důchodců (vč. souběhu) byl v okrese Litoměřice, a to jak celkem (26,5 %), tak i u mužů a žen, kde představoval 29,4 resp. 24,6 %.

Proti roku 2010 se podíl předčasných odchodů do důchodu v kraji zvýšil celkově o 11,3 p. b. (procentních bodů), u mužů o 10,4 p. b., u žen o 11,8 p. b. K nejvyššímu nárůstu za posledních patnáct let došlo v okrese Děčín – celkem i u žen (o 12,9 resp. 13,5 p. b.), u mužů bylo nejvyšší navýšení v okrese Litoměřice (o 14,1 p. b.). Naproti tomu nejnižší nárůst podílu jsme zaznamenali v okrese Teplice (celkem o 8,1 p. b., u mužů o 7,6 p. b., u žen o 8,6 p. b.).

Ve struktuře jednotlivých typů důchodů byly druhou nejpočetnější skupinou vdovské a vdovecké důchody (vč. souběhu se starobním nebo invalidním důchodem)– v roce 2024 představovaly v Ústeckém kraji 21,2 %. Vdovský a vdovecký důchod pobíralo v prosinci 2024 v kraji 46 701 osob. Mezi osobami pobírajícími pozůstalostní důchod výrazně převažovaly ženy (82,5 %). Tento podíl byl v mezikrajovém srovnání druhý nejnižší po Karlovarském kraji (82,3 %), naproti tomu nejvyšší podíl žen (84,6 %) vykazoval Zlínský kraj.

Třetí nejpočetnější skupinou (38 864 příjemců) byly osoby pobírající invalidní důchod všech stupňů (17,7 % v kraji). Ve struktuře invalidních důchodů převažovaly jak v Ústeckém kraji, tak ve většině krajů příjemci důchodů pro invaliditu 1. stupně, v našem kraji představovali 46,5 % (18 089 osob), tento podíl byl třetí nejvyšší po Jihočeském a Jihomoravském kraji (48,2 resp. 47,7 %). Nejnižší podíl evidovali v hlavním městě Praze (38,5 %). Druhý nejvyšší podíl z celkového počtu invalidních důchodců v kraji představovali příjemci důchodů pro invaliditu 3. stupně, a to 34,2 % (13 279 osob), jejich podíl byl třetí nejnižší mezi kraji, nejvyšší podíl evidovali v hlavním městě Praze (41,2 %). Příjemci důchodů pro invaliditu 2. stupně tvořili v roce 2024 v Ústeckém kraji 19,3 % (7 496 osob) a jejich podíl byl šestý nejnižší v mezikrajovém srovnání.

Nejnižší podíly ve struktuře jednotlivých typů důchodů tvořili příjemci sirotčího důchodu (1,6 %) s počtem 3 611 osob a poměrného starobního důchodu (816 osob, tj. 0,4 %).

V mezikrajovém srovnání byl v roce 2024 nejvyšší podíl osob pobírajících starobní důchod sólo na celkovém počtu vyplácených důchodů v hlavním městě Praze (67,5 %) a nejnižší v Ústeckém kraji (59,1 %). Nejvyšší podíl vdovských a vdoveckých důchodců byl v loňském roce v Moravskoslezském a Zlínském kraji (22,4 resp. 22,1 %), nejnižší počet byl v Libereckém kraji (20,5 %). Na celkovém počtu příjemců důchodů se invalidní důchodci podíleli nejvyšší měrou v Ústeckém kraji (výše zmíněných 17,7 %), nejmenší zastoupení mělo hlavní město Praha (9,6 %). Podíl sirotčích důchodů byl nejvyšší ve Středočeském kraji (1,7 %), nejnižší podíl (1,2 %) osob pobírajících sirotčí důchod byl v Kraji Vysočina. Nejvyšší podíl poměrných starobních důchodců evidovali v loňském roce v Praze (0,7 %). Ve zbytku krajů se hodnota pohybovala 0,1 % do 0,5 % z celkového počtu příjemců důchodu.

Mezi okresy Ústeckého kraje byl nejvyšší podíl starobních důchodců v okrese Ústí nad Labem (61,9 %). Naproti tomu nejnižší podíl jsme zaznamenali v okrese Teplice (53,9 %). Vdovské a vdovecké důchody tvořily nejvyšší podíl v okrese Most, a to 22,6 % z celkového počtu příjemců důchodů, nejnižší podíl byl v okresech Louny a Teplice (20,2 resp. 20,4 %), následoval okres Děčín s 20,9 %. Nejvyšší podíl invalidních důchodců – 23,6 % všech důchodců regionu, byl v okrese Teplice, nejnižší podíl v okresech Ústí nad Labem a Most (14,3 resp. 14,5 %). Nejvyšší podíl příjemců sirotčích důchodů ve výši 1,8 % evidovali v okrese Most, nejnižší podíl byl v okrese Litoměřice (1,5 %). Podíl příjemců poměrných starobních důchodů se pohyboval od 0,2 % v okrese Litoměřice po 0,5 % v okresech Most a Ústí nad Labem.

Průměrná měsíční výše starobního důchodu sólo (bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem) činila v prosinci 2024 v Ústeckém kraji 20 427 Kč a proti předchozímu roku vzrostla o 2,0 % (o 406 Kč), z toho u mužů došlo k nárůstu o 1,8 % (o 385 Kč) a u žen o 2,2 % (o 422 Kč). Mezi roky 2023 a 2024 se v kraji zvýšily všechny druhy důchodů.

V porovnání s celorepublikovým průměrem byla v prosinci 2024 průměrná výše důchodu v Ústeckém kraji u většiny druhů důchodu, s výjimkou poměrného starobního důchodu, podprůměrná.

V mezikrajovém srovnání byl kraj průměrnou výší starobního důchodu (sólo) třetí nejnižší, nejvyšší starobní důchod pobírali v hlavním městě Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Poměrný starobní důchod v Ústeckém kraji byl pátý nejvyšší, prvenství drželi v Královéhradeckém kraji, naopak nejnižší výši poměrného starobního důchodu evidovali v hlavním městě Praze, kde byl rovněž nejnižší důchod pro invalidy třetího a druhého stupně. V Ústeckém kraji byly invalidní důchody všech stupňů druhé nejnižší. Nejvyšší invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pobírali ve Zlínském kraji, pro invaliditu druhého a prvního stupně v Kraji Vysočina. Vdovské důchody v Ústeckém kraji měly v mezikrajovém srovnání horší pozici než vdovecké důchody (osmá, resp. pátá nejvyšší příčka). Nejvyšší vdovské i vdovecké důchody pobírali v hlavním městě Praze, naproti tomu nejnižší vdovský důchod měli v Moravskoslezském kraji a vdovecký důchod v Olomouckém kraji. Nejvyšší sirotčí důchod byl vyplácen v Kraji Vysočina, na opačném konci pomyslného žebříčku byl Karlovarský kraj, kde evidovali zároveň nejnižší důchod pro invaliditu 1. stupně. Sirotčí důchod v Ústeckém kraji byl mezi kraji druhý nejnižší.

Průměrná výše starobního důchodu sólo se v loňském roce v jednotlivých okresech kraje pohybovala od 19 761 Kč v okrese Děčín po 20 896 Kč v okrese Most. V okrese Děčín byla nejnižší i většina ostatních druhů důchodů s výjimkou poměrných starobních důchodů, invalidních důchodů pro invaliditu prvního stupně a sirotčích důchodů. Nejnižší poměrné starobní důchody byly vypláceny v okrese Chomutov, nejvyšší v okrese Louny, který měl v loňském roce prvenství i u invalidních důchodů třetího stupně. Nejvyšší důchody pro invaliditu druhého stupně pobírali v okrese Teplice, pro invaliditu prvního stupně byly nejvyšší důchody vypláceny v okrese Litoměřice. Nejvyšší vdovský důchod pobíraly ženy v okrese Ústí nad Labem, nejvyšší vdovecký důchod dostávali muži v okrese Most. Nejvyšší sirotčí důchod byl vyplácen v okrese Litoměřice, nejnižší v okrese Ústí nad Labem.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz

tel.: 605 452 027