Hlavní událostí tohoto týdne bude středeční zveřejněníamerické inflace. Její meziroční výše se na konci předchozíhorokuvyšplhala na 2,9 % a na této úrovni se pravděpodobně udržela i na začátku letošníhoroku. Zároveňjádrová inflacenadále zůstávánad3%hranicía proinflační rizika v podobě možného uvalení cel získávají reálnější obrysy. To v kombinaci se silnýmtrhem práceči obecně ekonomickou kondicíUSAnedovolíFeduvýrazněji uvolnit měnové podmínky.

Dnes vydá Ministerstvo práce a sociálních věcí zprávu o stavu tuzemské nezaměstnanosti. Naše predikce očekává nárůst podílu nezaměstnaných ze 4,1 % na 4,3 %, mediánový odhad je totožný.

Ekonomický kalendář jev úterýprázdný, aleve středuse dozvíme výše zmíněný zásadní údaj oamerické inflaci. Trh očekává stagnaci celoročníinflacena 2,9 % ijádrové inflacena 3,2 %. Důležité budou ale i meziměsíční čísla, která naznačí, zda se dezinflační proces neobnovil. V tento den takéČSÚukáže finální čísla tuzemskéinflace za ledenvčetně detailní struktury.

Ve čtvrtek dorazí statistiky o vývoji evropského průmyslu, který by podle trhu měl meziměsíčně poklesnout o 0,6 %. V USA bude publikován vývoj amerických výrobních cen, kdy trh očekává stejně jako v loňském prosinci meziměsíční nárůst o 0,2 % a v meziročním vyjádření nepatrný pokles z 3,3 % na 3,2 %.

Pátek nabídne zpřesněný odhad růstu ekonomiky eurozóny ve 4Q minulého roku. Očekává se potvrzení mezičtvrtletní stagnace zejména díky poklesu v Německu a Francii. Ze Spojených států amerických se dozvíme lednové výsledky maloobchodu a průmyslu a z tuzemska zápis z posledního zasedání ČNB.

Na konci minulého týdne byl publikován klíčový report z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor byl sice nižší (+143 tis.), než byl odhad trhu (+175 tis.), výrazně byl ale revidován směrem nahoru prosincový výsledek z 256 tis. na 307 tis. Zároveň míra nezaměstnanosti neočekávaně mírně poklesla z 4,1 % na 4 %. Tempo průměrné hodinové mzdy se drží nad 4 %, což poukazuje na pokračující robustnost tamního trhu práce.

Z únorového průzkumu University of Michigan vyplývá, že důvěra mezi spotřebiteli poklesla, což má souvislost především s obavami o dalším vývoji inflace. Domácnosti pravděpodobně reflektují hospodářskou politiku Donalda Trumpa a její důsledky. Inflační očekávání na horizontu 12 měsíců se dramaticky zvýšila z 3,3 % až na 4,3 % (na horizontu 5 až 10 let 3,3 %) a lze je tak hodnotit jako neukotvená. Tato zpráva zcela jistě nepotěšila americký Fed, který bude mít ještě spousty práce, aby inflační očekávání i samotnou inflaci navrátil na svůj 2% cíl. To se projevilo na také na očekávání finančních trhů, když pravděpodobnost snížení sazeb dosahovala po těchto výsledcích pouze 7 %. Aktuálně trh plně zaceňuje obnovení cyklu uvolňování měnové politiky až na zářijovém zasedání.

Kombinace dat z amerického trhu práce a vyšších inflační očekávání zapříčinila prodejní tlak na akciových trzích ve světě. Americký index S&P 500 odepsal během pátka téměř 1 % a německý DAX 0,5 %. Pozitivní sentiment zůstává na pražské burze, jejichž intradenní zisk činil necelých 0,7 %. Americký dolar posílil k úrovni 1,03 EUR/USD, koruna se obchodovala okolo 25,10 EUR/CZK, kam posílila v souvislosti s výsledkem čtvrteční inflace a měnově-politického zasedání ČNB, které vyústilo v jestřábí snížení sazeb.

Autor: Martin Kron, analytik

Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.