Tento týden zveřejněná data potvrdila dezinflační trend
vývoje evropské ekonomiky. Indikátor vyjednaných mezd od ECB ukázal na
výrazné zpomalení jejich růstu. Ten v meziročním vyjádření podle tohoto
ukazatele v eurozóně zvolnil z 4,1 % v Q4 24 na pouhých 2,4 % v Q1 25. Rychleji
než se čekalo klesaly ceny průmyslových výrobců v Německu. Jejich meziroční
pokles zrychlil z březnových 0,2 % na dubnových 0,9 %, zatímco konsensus
očekával -0,6 %. Dubnová inflace v eurozóně pak byla potvrzena na meziročních
2,2 %, tedy poblíž cíle ECB. Mezičtvrtletní růst německé ekonomiky za Q1 25 byl
přitom revidován směrem vzhůru, a to z původních 0,2 % na 0,4 %. Přispěly k
tomu vyšší vývozy, zejména farmaceutických produktů a motorových vozidel.
Rostla ale i spotřeba domácností a fixní investice. Část tohoto růstu HDP je
však pouze dočasné povahy, když souvisela s předzásobením amerických výrobců a
spotřebitelů před zavedením cel. Ve druhém letošním čtvrtletí, kdy cla
vstoupila v platnost, tak očekáváme mezičtvrtletní pokles německé ekonomiky.
Zhoršení ekonomické aktivity na evropském kontinentu
mohou předznamenávat PMI za květen. Ve zpracovatelském průmyslu sice došlo
k nepatrnému zlepšení sentimentu (v Německu z 48,4 b. na 48,8 b. a v eurozóně z
49,0 b. na 49,4 b.), k čemuž mohlo přispět uzavření dohody mezi USA a Čínou o
výrazném snížení vzájemně uplatňovaných cel. Navzdory tomu ale indexy zůstávají
v pásmu kontrakce, když na aktivitu v sektoru negativně působí přetrvávající
zvýšená nejistota a slabá poptávka po průmyslovém zboží. Výrazně negativní
překvapení ovšem přinesly PMI ze služeb, které v květnu dokonce klesly pod úroveň
těch z průmyslu. V Německu se index snížil z 49,0 b. na 47,2 b. a v eurozóně z
50,1 b. na 48,9 b., což bylo v obou případech výrazně pod odhady. To by mohlo
ukazovat na ochlazení domácí poptávky v eurozóně. Důvodem může být výše zmíněné
zpomalení mzdového růstu i vysoká nejistota ohledně dopadů amerických cel,
která může některé domácnosti nabádat k úsporám. Přitom domácí poptávka,
podpořená vyššími fiskálními výdaji, měla podle dosavadních očekávání vyvažovat
negativní důsledky nižšího vývozu do USA. Další v tomto týdnu zveřejněné
indikátory sentimentu však tak pesimistické nebyly. Německý Ifo index
podnikatelské důvěry zhruba v souladu s očekáváními mírně vzrostl z 86,9 b. na
87,5 b. a zvýšil se také indikátor spotřebitelské důvěry od Evropské komise (-16,6
% na -15,2 %).
Americký dolar během týdne výrazně ztrácel. Vůči euru
v mezitýdenním srovnání odepsal přibližně 1,5 %, když se jeho kurz dostal nad
1,13 USD/EUR. Výhled americké ekonomiky není příliš příznivý, což koncem
minulého týdne potvrdila agentura Moody’s. Ta jako poslední z významných
ratingových agentur Spojeným státům odebrala nejvyšší možné hodnocení
schopnosti plnit své úvěrové závazky. Hospodářství USA ohrožují zavedená cla,
která by měla působit na jeho nižší výkon a zároveň vyšší inflaci. Tamní
ekonomika se navíc potýká s vysokým zadlužením, jehož řešení podle všeho
nepatří k prioritám nové americké administrativy a její dosavadní kroky spíše
působí v opačném směru. Výnosy amerických dluhopisů tak tento týden zaznamenaly
strmý nárůst, který se týkal hlavně delších splatností více citlivých na stav veřejných
financí. Výnos desetiletého dluhopisu vzrostl ke 4,5 % a toho dvacetiletého a
třicetiletého pak k 5 %. To je nejvyšší úroveň za zhruba poslední dvě dekády.
Dolarové sazby s kratšími splatnostmi, které jsou naopak více citlivé na vývoj
měnové politiky, nicméně významnějších změn nedoznaly. Finanční trhy nadále
zaceňují zhruba dvojí snížení sazeb Fedu ve zbytku roku. Přispívá k tomu
přetrvávající odolnost tamní ekonomiky, která navzdory clům dosud nevykazuje
zásadnější zpomalení. Potvrdil to i květnový PMI, který se v kompozitním
vyjádření zvýšil z 50,6 b. na 52,1 b. oproti očekávanému poklesu na 50,3 b.
Stejně tak počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstal poblíž
nízkých 200 tis.
Prezident Trump hrozí, že na EU od začátku června uvalí
cla ve výši 50 %. Tato zpráva se obešla bez dalších podrobností, zesílila
však tlak na pokles evropských sazeb, který vytvářela i výše zmíněná data z
ekonomiky eurozóny. Důvodem má být podle amerického prezidenta nedostatečný
pokrok na dosažení obchodní dohody mezi USA a EU. Finanční trhy nyní plně
zaceňují, že ECB na dalším červnovém zasedání (5.6.) znovu sníží úrokové sazby
o 25 bb. To je také náš odhad. Do konce roku pak aktuálně trhy počítají v
souhrnu s dvojím až trojím snížením sazeb (včetně toho červnového).
Koruna trendu oslabujícího dolaru na globálních
devizových trzích odolávala, když se její kurz vůči euru po celý týden
pohyboval v úzkém pásmu 24,85-24,95. Z domácích událostí tento týden
přinesl pouze dubnový vývoj cen průmyslových výrobců, který ukázal na zesílení
jejich meziročního poklesu (více jsme k tomu psali zde: https://bit.ly/4mpYkOD). Ten byl navíc
výraznější, než se čekalo, což v kontextu dezinflačně působících dat z Evropy
mohlo vyvažovat vliv slabšího dolaru.