Spolu s nastupujícími letními teplotami roste důležitost regulace teploty na pracovištích. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 °C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 %. Vhodné podmínky k práci, i ty teplotní, stanovují hygienické a BOZP předpisy. Příznivější podmínky mimo tyto předpisy však mohou umožnit také zaměstnavatelé.

„Povinností každého zaměstnavatele je zajistit svým zaměstnancům bezpečné a hygienické pracovní podmínky. Zaměstnanci jsou rozřazováni do tříd podle charakteru vykonávané práce, zejména s ohledem na fyzickou náročnost a průměrný energetický výdej. Tyto třídy však slouží jen jako orientační vodítko. Ve výsledku je na zaměstnavateli, aby sám zvážil konkrétní podmínky a zaměstnance zařadil do odpovídající kategorie. Od toho se pak odvíjí například nastavení pitného režimu, střídání činností, délka přestávek nebo případné úpravy pracovní doby,“ říká Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz.

Přílišné horko přináší především nepohodlí. Negativně však také působí na náš zdravotní stav, kdy může dojít až k přehřátí organismu, dehydrataci a vyčerpání. Vnějším projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace či nekoordinované chování, což může individuálně nastat již při teplotách nad 28 °C. Vysoké riziko je pak při 36 °C a vyšších teplotách.

Dalšími vedlejšími účinky nevhodně regulované teploty jsou pokles pracovní výkonnosti a kvality odváděné práce. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 °C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 %.

Řízení teploty

„V moderních kancelářských a výrobních budovách je řízení teploty díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám jednodušší. Často ale není snadné se shodnout na ideální teplotě pro všechny zaměstnance, někteří si totiž naopak stěžují na chladné prostředí. Ideální je samozřejmě najít vždy nejlepší kompromis,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Odborníci doporučují nastavit centrální vzduchotechnický systém v letních měsících, tak aby bylo udržováno vnitřní prostředí budovy na 22 °C a relativní vlhkost vzduchu kolem 50 %. Pro zdravé prostředí je také nutné pravidelně měnit filtrační vložky do vzduchotechniky, na což se občas zapomíná.

Pitný režim

Správný pitný režim na pracovišti je v letních měsících pro udržení zdraví i pracovního výkonu zásadní. Zvláště v kancelářích bez klimatizace nebo ve výrobních halách, kde bývá vysoká teplota, by zaměstnanci měli pravidelně doplňovat tekutiny – ideálně 2,5 až 3 litry denně, při fyzické zátěži i více. „Vhodné jsou především voda, slabě mineralizované vody nebo neslazené bylinkové čaje. Důležité je pít průběžně, nikoli nárazově, a nezapomínat na přestávky na doplnění tekutin i při práci u počítače. Nedostatek tekutin vede ke zhoršení koncentrace, únavě, bolestem hlavy nebo zpomalení reakcí, což může být kritické například při obsluze strojů. Zaměstnavatelé by proto měli zajistit dostupnost pitné vody nebo automatů na nápoje v blízkosti pracoviště,“ říká Michal Španěl z portálu JenPráce.cz

V horkých dnech nestačí pít pouze obyčejnou vodu – tělo zároveň ztrácí důležité minerály, zejména hořčík, sodík a draslík. Právě hořčík je klíčový pro udržení výkonnosti i dobré pohody během pracovní doby. „V kancelářích pomáhá hořčík tím, že snižuje únavu a vyčerpání, které se v teple a při nedostatku pohybu zhoršují. Podporuje soustředění a mentální výdrž, což ocení lidé pracující pod stresem nebo v přehřátých prostorech. Hořčík zároveň pomáhá předcházet bolestem hlavy, svalovým křečím a napětí, které vznikají při dlouhém sezení nebo dehydrataci. Ve výrobě, kde je časté pocení, je hořčík důležitý pro udržení elektrolytové rovnováhy a prevenci fyzického kolapsu. Mineralizovaná voda s obsahem hořčíku je tak jednoduchým a efektivním způsobem, jak předejít negativním dopadům horka na zdraví i pracovní výkon,“ dodává Jaroslav Žák z BWT.