Největší solárně-termická elektrárna na světě se chystá
k uzavření, protože nedokáže konkurovat klasickým
fotovoltaickým elektrárnám. Důvody této situace jsou rozmanité
a sahají od ekologických problémů přes technickou složitost až
po ekonomickou neudržitelnost v důsledku absence akumulace.
Jedním z hlavních problémů je negativní dopad na životní
prostředí. Intenzivní soustředění slunečního záření
způsobuje popáleniny ptákům, kteří prolétnou přes tuto
oblast. Tento jev, kdy se doslova opečení ptáci řítí k zemi, je
nejen tragický, ale také vede k oprávněné kritice ekologických
organizací.
Technická náročnost těchto elektráren je dalším kamenem
úrazu. Složitý systém tisíců zrcadel, které musí dokonale
koncentrovat sluneční paprsky do jednoho bodu, vyžaduje extrémní
přesnost a neustálou údržbu. Každá odchylka znamená snížení
účinnosti a časté poruchy zvyšují provozní náklady. Tento
aspekt se ještě více komplikuje v pouštních oblastech, kde se
elektrárny často nacházejí. Pravidelné čištění nánosů
prachu je vysoce pracné a finančně náročné, což snižuje
celkovou efektivitu systému.
Nejzásadnějším problémem je však absence akumulace vyrobené
energie. Výroba elektřiny zde probíhá během dne, kdy je její
cena na trhu nejnižší. Bez možnosti uchování vyrobené
elektřiny na pozdější využití se tento model stává ekonomicky
nevýhodným. Podobná situace platí i pro klasické fotovoltaické
elektrárny bez akumulace a místní spotřeby. Pořízení takové
instalace s výkonem 1 kWp stojí přibližně 15 000 Kč, přičemž
pevná výkupní cena elektřiny se pohybuje okolo 350 Kč/MWh. Roční
produkce přibližně 1,1 MWh znamená zisk pouhých 385 Kč, což
při odpisové době 20 let vynese pouhých 7 700 Kč. Ani za 40 let
se investice nevrátí, a to bez započtení nákladů na servis,
revize a pojištění.
Naopak, pokud je fotovoltaická elektrárna umístěna přímo v
místě spotřeby, majitel výrazně šetří nejen na silové
elektrické energii, ale i na distribučních poplatcích, daních a
příspěvcích na obnovitelné zdroje. Tyto úspory činí přibližně
3 650 Kč ročně na 1 kWp, což zkracuje návratnost investice za 4
roky. Záleží zda je na spotu, zda je na vysokém nebo nízkém
napětí.
Ještě výhodnější se ukazuje kombinace fotovoltaiky s
akumulací. Pokud je systém navržen tak, že baterie pojme dvou -
až čtyřnásobek výkonu panelů, a panely jsou orientovány
východ-západ pro lepší rozložení výroby během dne, lze
elektřinu prodávat ve večerních hodinách za vyšší cenu. Tím
se zvyšuje příjem na minimálně 3 500 Kč ročně na 1 kWp,
přičemž celková investice 30 000 Kč/kWp se vrací za 9 let. Díky
přidaným příjmům ze služeb výkonové rovnováhy se tato doba
může zkrátit až na 4 roky.
Pokud je tento model aplikován v místě spotřeby, úspory na
nakoupené elektřině a distribučních poplatcích dosahují až 5
000 Kč ročně na 1 kWp. Návratnost se tím zkracuje na méně než
šest let a u nízkého napětí, kde jsou distribuční poplatky
vyšší, dokonce pod pět let. Počítáme-li i příjmy ze služeb
výkonové rovnováhy, reálná doba návratnosti se pohybuje pod 4
roky.
Tento výpočet navíc nezahrnuje žádné dotace, které jsou v
některých případech dostupné. K tomu lze připočítat možnost
rozšíření systému o kogeneraci a další technologická
vylepšení, která dále snižují provozní náklady. Dobře
navržené projekty, jaké naše společnost realizuje, dosahují
návratnosti mezi čtyřmi až sedmi lety, a to bez jakékoliv státní
podpory, přičemž jejich životnost přesahuje 20 let.
Závěrem lze tedy konstatovat, že termická fotovoltaika bez
akumulace nemá v současném energetickém mixu žádnou
perspektivu. Budoucnost patří chytrým řešením kombinujícím
fotovoltaiku s akumulací, případně kogeneraci a optimalizovanou
spotřebou, které přinášejí nejen vysokou efektivitu, ale také
ekonomickou smysluplnost pro investory i spotřebitele.