Trend tokenizace
reálných aktiv nabírá na síle. Od nemovitostí až po soukroméúvěry – stále
více institucí zkoumá, jak lze tradiční aktiva převést do blockchainového
prostředí. A spolu s tím přichází otázka: Mění tokenizovaná aktiva zavedená pravidla
hry, nebo pouze modernizují stávající systém?

Tokenizace
převádí vlastnický podíl na reálném majetku do podoby digitálních tokenů na
blockchainu. Díky tomu je možné rozdělit majetek na menší podíly, které lze kdykoli
převádět, a zároveň do nich integrovat funkce, které zajišťují soulad s
regulacemi. Výsledkem může být transparentnější, efektivnější a dostupnější
finanční ekosystém, umožňující širšímu okruhu investorů přístup k dříve obtížně
dostupným či nelikvidním aktivům a k novým příležitostem napříč sektory.

Zatímco dřív byly
oblasti jako komerční nemovitosti nebo neveřejné fondy přístupné hlavně investorům
a subjektům s významným kapitálem, dnes do nich díky tokenizaci mohou
vstupovat i menší investoři. Trh s tokenizovanými reálnými aktivy tak už na
začátku roku 2025 překonal hodnotu 10 miliard dolarů uzamčených v protokolech
(tzv. total value locked).

S tím, jak roste
adopce i infrastruktura, rostou i očekávání. Analytici odhadují, že trh s
tokenizovanými reálnými aktivy by mohl do konce roku 2025 dosáhnout 50 miliard
dolarů a do roku 2033 až 18,9 bilionu dolarů. Klíčovými faktory mají být
jasnější regulace, zájem institucí a technologický pokrok.

Vývoj tokenizace reálných aktiv (2021–2025)


Zdroj: Ozean

Výraznou část
tohoto růstu by podle odhadů měly tvořit nemovitosti. Tokenizované fondy a
tržiště zpřístupňují investice do nemovitostí a otevírají nové možnosti
financování developerských projektů.

Zároveň roste
zájem o soukromé úvěry. Platformy jako Clearpool už dnes umožňují emitovat
tokenizované půjčky nebo strukturované produkty, u kterých je možné sledovat
pohyb financí v reálném čase, se zjednodušenou správou.

Co dál brání
širší adopci

Samotná
tokenizace ale nestačí k tomu, aby se trh stal skutečně likvidním.
Rozhodujícími faktory zůstávají poptávka, regulatorní prostředí a technická
standardizace napříč blockchainovými sítěmi.

Jak jednotliví
uživatelé, tak instituce zatím narážejí na pochopení správy digitálních klíčů,
souladu s regulacemi a samotného vypořádání transakcí na blockchainu, což pro
mnohé stále představuje výzvu. V některých jurisdikcích navíc přetrvává právní
nejistota, která firmám komplikuje rozhodování, zda svou tokenizovanou nabídku
nadále rozšiřovat.

Přesto už je
posun patrný. Tokenizovaná aktiva zřejmě tradiční finance nenahradí, ale mění
způsob, jakým dnes v digitální ekonomice uchováváme, převádíme a spravujeme
hodnotu.