Zvolenýamerický prezident Donald TrumphrozíEvropské uniinovýmicly. Ta hodlá uvalit, pokudEUnezačne odebírat víceropyaplynuzUSA.Spojené státypřitom patří k těm zemím, které v uplynulých letech opravdu výrazně navýšily svéenergetickédodávky doEU, a to v důsledku invazeRuskanaUkrajinu, zahájené v únoru2022. V porovnání srokem 2021letos napříkladSpojené státydodávají do EU zhruba čtyřnásobnýobjemplynu. O takovém nárůstu objemu dodávek si ostatní klíčoví dodavateléplynudo EU mohou nechat jenom zdát (viz graf agentury Bloomberg). 

Trump Evropskou unii zaskočil novými cly, tehdy na hliník a ocel, už roku 2017, tedy krátce poté, co začal v Bílém domě úřadovat v rámci svého prvního funkčního období. Při možném zavedení cel, jimiž hrozí nyní, by odezva Bruselu byla zřejmě rychlejší, už by se nenechal tak zaskočit. I tak jde z hlediska EU spíše o špatnou zprávu (i když ne nutně zcela špatnou, jak ještě uvidíme). Ukazuje se totiž, že Trump zřejmě opravdu nebude váhat zavádět nová cla i vůči svému transatlantickému vojenskému spojenci. 

Nejhorší zprávou je ale v rámci EU Trumpova ostrá rétorika Slovensku a Maďarsku. Premiéři obou zemí, Robert Fico a Viktor Orbán, se nyní usilovně snaží zajistit si i v roce 2025 dodávky plynu přes Ukrajinu. Přestože Kyjev už od Nového roku 2025 nebude umožňovat tranzit ruského plynu přes své území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij tento týden v podstatě vyloučil, že by umožnil tranzit dokonce i neruského plynu, jestliže by na takovém tranzitu Kreml vydělával oklikou. Měl na mysli situaci, kdy by – například – přes Ukrajinu tekl ázerbájdžánský plyn místo ruského, přičemž Rusko by přesměrovalo své stávající dodávky do EU právě do Ázerbájdžánu. Na takové či podobné řešení, které by nakonec příliš neztenčovalo ruské příjmy z prodeje plynu do zahraničí, zjevně Fico s Orbánem vsázejí. 

Jenže Trumpův nynější požadavek jim to toho „hází vidle“. Navíc vlastně zvolenéhoamerickéhoprezidentazájmově spojuje se Zelenským.Spojené státya Ukrajina teď mohou napříkladSlovenskuunisono říkat, ať místo plynu přes Ukrajinu odebírá víceamerickéhozkapalněného plynu. Ten můžeSlovenskodovážet například prostřednictvím příslušného litevskéhoterminálua následný tranzit přesPolsko. Což na tomto možném řešení zainteresovává takéPolsko, které by inkasovalo navýšenépoplatkyna tranzit naSlovensko. Z hlediskaSlovenskajde ovšem odražšířešení, které navíc Bratislavu ochuzuje o tranzitnípoplatek za přepravu plynuputujícího z Ukrajiny dále například doRakouska. 

Pokračování přepravy plynu přes Ukrajinu podporuje nejen Slovensko, ale také Maďarsko a dále rakouští a italští obchodníci. Ti všichni nyní čelí těžké protiváze v podobě náhle vzniklé nepsané „plynové aliance“ Trumpa se Zelenským, již ze zmíněného důvodu může podporovat nejen Polsko, nýbrž vlastně nakonec svým způsobem i Brusel. Ten totiž tlačí na to, aby se EU do roku 2027 od ruského plynu odstřihla zcela, včetně tedy Slovenska s Maďarskem, které ovšem ruský plyn – na rozdíl od Slovenska – odebírá také přes Balkán, resp. černomořským plynovodem TurkStream. 

Pokud by k navýšení dodávekamerického plynudo EU došlo tak, že jej bude kupovat Slovensko místo plynu z východu, přičemž by takové navýšení stačilo, aby siBruselTrumpa udobřil a ten tedy cla nezaváděl, šlo by tedy nakonec o kýžené řešení i z hlediska EU samotné. Poražena by v takovém případě byla hlavně Bratislava a částečně Budapešť s Moskvou. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank