Čínský automobilový gigant BYD má za sebou rozporuplné první pololetí. Přestože se společnosti podařilo výrazně posílit prodeje mimo domácí trh, celkový čistý zisk meziročně klesl o 20,5 procenta na 12,3 miliardy jüanů. Tržby se snížily o 7,1 procenta na 344,8 miliardy jüanů.

Za horšími výsledky stojí především náročná situace na čínském automobilovém trhu. Výrobci zde čelí mimořádně silné konkurenci, která vede k agresivnímu snižování cen a tlačí dolů ziskové marže. BYD navíc zaznamenala výrazný propad příjmů na domácím trhu. Tržby v regionu Velké Číny se meziročně snížily o 31 procent.

Paradoxně se ale právě v době slabší poptávky v Číně ukazuje, že zahraniční expanze může být pro BYD zásadním zdrojem dalšího růstu. Příjmy z trhů mimo Čínu totiž poprvé překonaly domácí tržby. Za první pololetí dosáhly 181,3 miliardy jüanů, což představuje meziroční nárůst o 34 procent. Zahraniční aktivity se tak podílely na celkových příjmech už 53 procenty.

Ještě výraznější zlepšení BYD předvedla ve druhém čtvrtletí. Čistý zisk dosáhl 8,2 miliardy jüanů, tedy přibližně 1,2 miliardy dolarů. Meziročně šlo o nárůst o 30 procent a zároveň o první růst kvartálního zisku po pěti čtvrtletích.

Výsledky zároveň odhalují širší problém čínského automobilového průmyslu. Domácí trh sice zůstává největším automobilovým trhem na světě, konkurence je však natolik tvrdá, že automobilky musejí obětovat část marží, aby si udržely zákazníky. Výrobci proto stále intenzivněji hledají nové příležitosti v zahraničí, kde mohou své vozy prodávat za vyšší ceny.

Podle společnosti se čínský automobilový sektor nachází v období výrazných změn. Domácí poptávka zůstává slabá, zatímco export nabírá na síle. BYD proto počítá s pokračováním zahraniční expanze i ve druhé polovině letošního roku.

Investoři však výsledky nepřijali příliš pozitivně. Akcie BYD se v pondělí ráno na hongkongské burze propadaly přibližně o pět procent. Trh tak zjevně více vnímá pokles celkových výsledků a přetrvávající problémy v Číně než pozitivní vývoj zahraničního byznysu.

Situace je přitom pro tradiční západní automobilky působící v Číně ještě komplikovanější. Výrobci jako Volkswagen nebo Mercedes-Benz dlouhé roky těžili z rychlého růstu čínské ekonomiky a rostoucí poptávky po automobilech. Nyní ale stále více zákazníků preferuje domácí značky, které často nabízejí modernější technologie a nižší ceny.

Útlum čínského automobilového trhu navíc pokračuje. Prodeje osobních vozů v červenci podle údajů China Passenger Car Association meziročně klesly o 21 procent. Pokračující cenová válka následně vytváří tlak na hospodaření automobilek a snižuje jejich schopnost generovat vysoké marže.

Nejistotu zvyšuje také aktivita čínských úřadů. Peking chce přísněji kontrolovat rychlý vývoj nových automobilových modelů a zaměřit se mimo jiné na bezpečnost. Automobilky tak mohou čelit dalším regulatorním zásahům v době, kdy už jejich marže výrazně zatěžuje cenová konkurence.

Zahraniční trhy se proto pro čínské automobilky stávají stále důležitějšími. V červenci vzrostl export osobních vozů z Číny meziročně o 88 procent. Výhodou čínských značek je přitom možnost prodávat automobily v zahraničí za výrazně vyšší ceny než na domácím trhu a současně zůstat konkurenceschopné vůči tamním výrobcům.

Dobře je to vidět například na plug-in hybridním SUV BYD Seal U. V Německu jeho cena začíná na 39 900 eurech, zatímco obdobná verze určená pro čínský trh stojí méně než polovinu. Rozdíl v cenách vytváří prostor pro výrazně vyšší marže na zahraničních trzích, což se následně může pozitivně promítnout do hospodářských výsledků.

BYD sice zatím podle dostupných údajů zaostává za svými celoročními prodejními cíli, analytici však očekávají, že zlepšování výsledků z druhého čtvrtletí bude pokračovat. Projekce sestavené agenturou Bloomberg dokonce počítají s tím, že tržby a zisky společnosti mohou ve čtvrtém čtvrtletí dosáhnout nových rekordů.

Růst mimo Čínu ale není bez rizik. Americký trh zůstává pro čínské automobilky kvůli obchodním omezením prakticky nedostupný a také Evropská unie se snaží chránit svůj automobilový průmysl před levnějšími čínskými vozy. EU již zavedla dodatečná cla na elektromobily vyráběné v Číně a diskutuje se také o možném rozšíření podobných opatření na hybridní automobily. Obchodní bariéry zavedly nebo zvažují i další země.

BYD proto postupně přesouvá část výroby přímo do zahraničí. Důležitou součástí této strategie má být evropský výrobní závod v Maďarsku. Ani tento projekt však nejde podle původních plánů. Továrna čelí zvýšené pozornosti kvůli pracovním podmínkám u některých subdodavatelů a změny v maďarské politice zároveň vedly k přezkoumávání dříve schválených pobídek a daňových úlev.

Zahájení výroby se proto podle současných očekávání posunulo přibližně o rok. Produkce v Maďarsku by měla odstartovat až ve čtvrtém čtvrtletí. Pro BYD tak bude druhá polovina roku klíčová – společnost musí zvládnout slabší domácí trh, pokračující cenovou válku i rostoucí obchodní bariéry a zároveň co nejlépe využít potenciál zahraničních trhů.