Akcie společnosti Alphabet, mateřské firmy Googlu, ještě před několika měsíci patřily mezi největší favority investorů, kteří sázeli na rychlý rozvoj umělé inteligence. Optimismus kolem schopnosti Googlu využít AI boom pomohl akciím v květnu vystoupat na historická maxima. Od té doby však nálada na trhu výrazně ochladla.

Od svého vrcholu z 13. května, kdy měl Alphabet za sebou více než 150procentní růst během předchozích 12 měsíců, akcie oslabily zhruba o 15 procent. Pokles znamenal vymazání více než 700 miliard dolarů z tržní hodnoty společnosti. Alphabet se tak z jednoho z nejúspěšnějších titulů indexu S&P 500 během několika měsíců zařadil mezi akcie, které jeho vývoj naopak výrazně zatěžují.

Za změnou postoje investorů stojí především rostoucí nejistota ohledně budoucí pozice Googlu v souboji o vedoucí postavení v generativní umělé inteligenci. Ještě před rokem byl Alphabet považován za jednoho z nejlépe postavených hráčů, který může z rozvoje AI výrazně těžit. V poslední době se však stále častěji diskutuje o tom, zda společnosti jako OpenAI a Anthropic nezískaly v některých oblastech technologický náskok.

Negativně na náladu investorů působí také změny uvnitř společnosti. Google v posledních měsících přišel o několik významných odborníků, přičemž někteří z nich zamířili ke konkurenci nebo se rozhodli rozjet vlastní projekty. Pozornost trhu vzbudily zejména informace týkající se dlouholetého AI odborníka Jeffa Deana a změn ve vedení výzkumné laboratoře Google DeepMind.

Odchod zkušených lidí je pro Alphabet citlivým tématem právě v době, kdy technologické společnosti mezi sebou soupeří o nejlepší odborníky v oblasti umělé inteligence. Podle analytika Angela Zina ze společnosti CFRA představuje odliv talentů určité riziko, protože klíčovou otázkou současného AI boomu není pouze technologický pokrok, ale také schopnost firem nové technologie skutečně proměnit v zisk.

Alphabet tak nyní čelí několika výzvám najednou. Kromě konkurenčního tlaku musí přesvědčit investory, že dokáže držet krok ve vývoji AI modelů a zároveň efektivně využít obrovské prostředky, které do umělé inteligence a potřebné infrastruktury investuje. Právě náklady spojené s budováním výpočetní kapacity se totiž stávají dalším důvodem, proč jsou investoři vůči technologickým gigantům opatrnější.